Attila Szűcs je maďarský malíř narozený v Miškovci, který v současnosti žije a tvoří v Budapešti.

Od počátku 90. let vytváří Attila Szűcs tradiční olejomalby na plátně. Jako výchozí bod často používá mediální obrazy, novinové výstřižky, pohlednice, filmové fotografie. Umělec se při malbě soustředí na momenty s vysokou hustotou, kdy každodenní zážitky a sledovací praktiky při dekódování zastarávají. Attila Szűcs vytváří kolem objektů myšlenek a postav prázdná místa, aniž by je předem definoval. Právě vzdálenost a soustředěná pozornost na absenci vládne jeho vztahu k malbě. Nejvíce ho zajímá hledání interpretace vědění a nevědění, způsobu, jakým se dokážou navzájem uhasit. Szűcs sbírá inspiraci z odpadků kolektivní paměti, kterou pak reinterpretuje skrze realitu malby. Pokouší se rozpustit již definované a často falešné struktury a zavést nové typy pohledu ve svébytné formální a kompoziční levitaci, kde vakuový stav obrazů částečně pramení v osamělosti reprezentovaných prvků a částečně z transformace metafyzického v univerzální.